Obchodní akademie Vinohradská

POLÁK Milan, SLAVÍKOVÁ Jitka: Město Královské Vinohrady
MILPO MEDIA s.r.o.; Praha 2009, 160 s.

Jediná aktuální komplexní publikace o Vinohradech podává v 16 kapitolách jejich pestrý popis v řadě oblastí: historické, památkové, kulturní, vzdělávací, podnikatelské aj. Velké množství faktů a souvislostí spolu s bohatou obrazovou složkou činí z této knihy přitažlivou pomůcku k poznávání zjevných i skrytých vinohradských reálií. Publikace jistě nalezne uplatnění též jako zdroj informací ke studentským projektům.

STÁTNÍKOVÁ Pavla: Vinohrady – dobrá čtvrť pro dobré bydlení
Muzeum hlavního města Prahy; Praha 2012, 207 s.

Přínosná obrazová publikace je součástí cyklu navazujícího na výstavy o historických předměstích, které pořádá Muzeum hlavního města Prahy. 589 obrázků nabízí všestranný pohled na Královské Vinohrady konce 19. a první poloviny 20. století. Většina objektů se od dnešního stavu liší především dobovým koloritem, mnohé se však teprve stavěly nebo už naopak zanikly. Poučné jsou historické mapy včetně skládacího plánu z r. 1922. Budova naší akademie je zastoupena dílčím způsobem na třech snímcích.

HORČÁKOVÁ Václava a kol.: Praha – Královské Vinohrady
Historický ústav AV ČR; Praha 2010, 28 mapových listů + 22 s. textu

Soubor z cyklu "Historický atlas měst ČR" zachycuje stavební vývoj krajiny na území Vinohrad. Na velkých listech jsou kvalitně přetištěny mapy a plány z 18.-20. století, v závěru blíže představeno vodárenství, doprava a některé stavby. Textová část zahrnuje tabulku se změnami názvů ulic. Svým zaměřením unikátní odbornou publikaci využijí čtenáři s hlubším zájmem o urbanismus a kartografii.

BRONCOVÁ Dagmar a kolektiv: Praha 2 křížem krážem
MILPO MEDIA s.r.o.; Praha 2007, 200 s.

Další díl cyklu o městských částech opět přináší hutný text s množstvím obrázků. Pozornost je věnována historii, stavebním slohům, přírodě, sochám, dopravě, osobnostem; další statě přibližují vinařství, Divadlo na Vinohradech, Grébovku či neobvyklou "hraniční" vycházku. Zřejmou nevýhodu představuje fakt, že na katastru Prahy 2 leží jen polovina Vinohrad (ač ta významnější), takže část reálií nalezneme v dílech o Praze 3 a 10. Kniha zahrnuje též Vyšehrad a část Nového Města a Nuslí.

AUGUSTA Pavel, BRONCOVÁ Dagmar: Praha 3 známá neznámá
MILPO MEDIA s.r.o.; Praha 2013, 168 s.

Nová řada pragensií je aktualizací cyklu „Praha křížem krážem” a opět přináší bohatě ilustrovaný čtivý pohled na městskou část v řadě oborů, včetně například fenoménu hospod. V katastru Prahy 3 leží pouze menší část Vinohrad tvořená severním okolím náměstí Jiřího z Poděbrad a pásem mezi třídami Vinohradská a Korunní. Většina knihy se věnuje rázovitému Žižkovu, který ovšem historicky vzniknul jako Královské Vinohrady I po rozdělení vinohradské obce r. 1875.

PLATOVSKÁ Marie a kol.: Slavné stavby Prahy 2
FOIBOS BOOKS s.r.o.; Praha 2011, 283 s.

Svazek z hodnotného cyklu, který popisuje odborným ale srozumitelným stylem vybrané objekty, a to včetně často opomíjených technických či novodobých staveb. Vinohrady — jejich část v Praze 2 — zastupuje přes 70 památek, mnohé z blízkého okolí akademie. Naše budova nemá vlastní kapitolu, je však zmíněna a představena fotografií. Kvalitní je též obrazová výbava, přehledné mapy budou dobře použitelné při vycházkách. Vinohrad se dále týkají díly o Praze 10 (2009) a 3 (dosud nevyšel).

LUKEŠ Zdeněk: Praha moderní III
Nakladatelství Paseka; Praha a Litomyšl 2014, 308 s.

V závěrečném svazku „velkého průvodce po architektuře 1900–1950” nám známý historik objevně přibližuje 238 obytných, administrativních, industriálních i sakrálních objektů ve 24 pravobřežních čtvrtích. Výrazně nejvíce se přitom věnuje Královským Vinohradům, mezi jejichž vybranými 60 památkami nalezneme i raně konstruktivistickou budovu naší akademie. Každé stavbě je věnována stručná charakteristika s černobílou fotografií od Pavla Brocha, kniha je vybavena plánky a medailony architektů.

JANEČEK Julius: Město Královské Vinohrady
Nákladem autora; Královské Vinohrady 1895, 135 s. (+67 s. seznam domů)

Nejstarší souhrnná kniha o Královských Vinohradech popisuje situaci koncem 19. století, kdy se město bouřlivě rozvíjelo a stalo se čtvrtým nejlidnatějším v českých zemích. V důkladném textu nás obecní úředník seznamuje s vývojem a současností, zvláště se věnuje správě, vybavenosti, školství, podnikání; k dispozici je i několik fotografií. Hlavní přínos této přes sto let staré publikace spočívá v náhledu na fungování tehdejšího moderně koncipovaného města.

JANEČEK Julius: Adresář města Král. Vinohradů
Albert Malíř, Král. Vinohrady 1912, 591 s. (včetně inzerce)

Většinu publikace tvoří abecední přehled obyvatel, další adresář je členěný dle živností a povolání (včetně 50 časopisů, fonografa či hubitelů hmyzu). Následuje demografická statistika a soupis úřadů, škol a jiných institucí, poslední čtvrtá část uvádí majitele všech domů s přehledem dle ulic. Kniha neobsahuje obrázky ani delší texty, přesto poskytuje zajímavý pohled na obyvatelstvo moderního 77tisícového města. Kromě nemalé sběratelské hodnoty je publikace přínosná i rozsáhlou inzertní přílohou.

Památník města Královských Vinohradů
Knihtiskař Alois Koníček; Praha 1929, 190 s.

Sborník vyšel k 80. výročí samostatné obce a k 50. výročí povýšení na město – sebevědomé Královské Vinohrady však tehdy už 7 let existovaly jen jako městský obvod Praha XII. Úvodní kapitoly popisují historii, další se věnují veřejné správě, společenskému životu, divadlu, zdravotnictví, školství, církvím. Knihu doplňují perokresby a fotografie, zajímavá jsou závěrečná promo zdejších firem. Tuto základní publikaci o Vinohradech ocení především informovanější čtenáři.

SMAŽÍK Rudolf: Kanálka, Král. Vinohrady a pražské zednářství v osmnáctém století
Pragotisk Peroutka a spol.; Praha 1931, II. vydání (I. vydání 1911), 183 s.

Publikace menšího formátu je sborníkem textů vzniklých převážně před první světovou válkou. Zjevný obdivovatel hraběte Canala de Malabaila přibližuje jeho zaniklou Kanálku, jedinečný zahradní, společenský i badatelský areál z přelomu 18. a 19. století (mezi dnešními Riegrovými sady a Vinohradskou třídou). V souvislosti s Canalovým svobodným zednářstvím se pokouší přiblížit též tyto zajímavé aktivity a dále podává místopis někdejších viničních usedlostí a divadelních arén.

CABALKA Josef Václav a kol.: Královské Vinohrady
Mladé národní souručenství; Praha 1940, 113 s.

Autoři statí se zabývají prehistorií, výstavbou, divadelnictvím i školstvím, podávají nástin obecního, společenského a hospodářského života. Texty doplňuje několik dobře reprodukovaných fotografií významných staveb a na konci dobová inzerce. Patrioticky laděný spisek z doby počátku Protektorátu je posledním, který zachycuje dosud administrativně celistvé Královské Vinohrady a současně na 70 let posledním poměrně komplexním pohledem na toto bývalé takřka stotisícové město.

GOTTHARD Jan V.: Královské Vinohrady a jejich první knihkupectví
Karel Voleský; Praha 1947, 48 s.

Spisek vznikl k výročí nejstaršího vinohradského obchodu s knihami, který býval na nároží Anglické a Londýnské. Autor, dlouholetý zaměstnanec Karla Voleského, v úvodu popisuje neobvyklou retro vycházku ještě značně venkovskou krajinou Královských Vinohrad v roce 1875. Většinu textu pak věnuje historii firmy s přiblížením tehdejší praxe v knihkupeckém a nakladatelském oboru. Publikaci doplňuje 8 fotografií a dobový plán středu města.

BALVÍN Josef (editor): Divadlo na Vinohradech 1907–1967
Divadelní ústav, Praha 1968, 272 s.

Městské divadlo na Královských Vinohradech vzniklo s ambicí být „druhým Národním divadlem”. Reprezentativní sborník se zaměřuje hlavně na předchozích 30 let včetně komplikovaného období pod názvem „Divadlo Čs. armády” (1950–1966), vedle článků souborných i věnovaných osobnostem přináší velké množství černobílých fotografií. Publikace odráží uvolnění z konce 60. let, v důsledku čehož byla dokonce určena ke skartaci. Spolu s dalšími almanachy jsme ji získali od divadla coby laskavý dar.

HEDVÁBNÝ Zdeněk (editor): Divadlo na Vinohradech 1907–1997
Divadlo na Vinohradech, Praha 1997, 260 s.

Vázaná publikace obsahuje mozaiku medailonů, vzpomínek, dobových článků, recenzí a černobílých fotografií, které vykreslují historii a tvorbu této prvořadé činoherní scény. Defilé uměleckého souboru dokládá, že v počtu všeobecně známých herců může s vinohradským divadlem soupeřit patrně jen Národní. Na závěr je uveden do té doby nejúplnější soupis zjistitelných premiér.

ŽÁK Jiří, SÍLOVÁ Zuzana: Divadlo na Vinohradech 1907–2007, Díl I. a II.
Divadlo na Vinohradech, Praha 2007, 216 + 216 s.

K miléniu vznikl výpravný plnobarevný almanach, na rozdíl od předchozích pojatý jako dvě monografické práce. Díl „Vinohradský příběh” přibližuje v dosud nepublikovaném rozsahu vinohradskou divadelní tradici, okolnosti založení divadla, výstavbu budovy, její výzdobu i technické zázemí. Současně jsou připomenuty osobnosti a zvlášť znamenitý je obrazový materiál. Svazek „Vinohradský ansámbl” podává bohatě ilustrovaný kritický průřez uměleckou tvorbou včetně závěrečných soupisů osob a premiér.

WASSERBAUER Zdeněk, FROUZ Martin: Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
Triton, Praha 2012, 304 s.

Reprezentativní publikace přináší výtvarně laděné fotografie, které zasazují druhý vinohradský farní kostel do urbanistického kontextu, objevně se věnují detailům architektury i výzdoby a přibližují zdejší náboženský život. Převážně duchovně orientovaný text v úvodu popisuje okolnosti vzniku. Jedinečné dílo slovinského profesora Jože Plečnika se označuje za nejvýznamnější českou sakrální památku 20. století a probíhají snahy o jeho zápis na seznam Světového dědictví UNESCO.

Padesát let tělocvičné jednoty Sokol na Královských Vinohradech 1887–1937
Sokol na Královských Vinohradech, 1937, 86 s.

Desítky kratších statí popisují skromné začátky organizace, její veřejná cvičení, závody či šibřinky, úsilí v oboru vzdělávání, hudby, divadla. Početné fotografie většinou doprovázejí medailony osobností, připomenuty jsou oběti světové války i velká sokolská horská bouda u Jablonce nad Jizerou. Výročí zastihuje organizaci před zahájením výstavby kýžené tělocvičny v Riegrových sadech, která má ukončit půlstoletí na provizorních cvičištích – dějiny však tento cíl značně oddálí…

JIRSÁK Karel: Sokol Královské Vinohrady
Sokol Praha – Královské Vinohrady, Praha 2001, 264 s.

Ryze textový sborník tvoří vybrané články z kroniky sestavené pamětníkem na základě výročních zpráv. „Památné historické období 1887–1948” je členěno dle všesokolských sletů a čtenář získá přehled o mnohostranné sportovní a kulturní činnosti organizace, která před svým zrušením po roce 1948 měla 12 tisíc členů. Roku 1990 obnovený Sokol pak získal zpět hodnotnou funkcionalistickou sokolovnu (vůbec největší), kterou využívají i studenti naší akademie.

KREJČÍ Marek: Hašek na Královských Vinohradech
Archi-Polis, Praha 2013, 72 s.

Spisek záslužně rozvíjí málo známý fakt, že slavný spisovatel, humorista a novinář Jaroslav Hašek byl po větší část svého života spjat s Královskými Vinohrady. Autoři mapují 19 míst, v nichž tento poněkud záhadný bohém bydlel, navštěvoval přátele, účastnil se hospodských mejdanů či byl vyšetřován, text provázejí vzpomínkové citace a historky. Černobílé fotografie Ondřeje Boušky se snaží nejen dokumentovat, ale i navodit vinohradský genius loci. Na konci brožury je plánek popisovaných míst.