Premianti za I. pololetí a ohlédnutí 100 let zpátky
Na konci
prvního pololetí 2018/19 jsme zaznamenali poněkud nižší počet 17 vyznamenaných,
z toho po třech v 2. C a 3. L, celkově 9 ve třídách OACR. Stupně
vítězů nejsou nijak překvapivé: novým premiantem akademie se s průměrem
1,0 stal Štěpán Kvíz, o stupínek za
ním je jeho spolužačka z 3. L Kateřina
Vanová (Hai Hoa Thi) společně se
studentkami 4. C Kristýnou Brožovou
a čtyřnásobnou premiantkou Kateřinou Snopkovou.
Zbylá ročníková prvenství získali Kateřina
Karbanová z 2. C a Miloslav Vlček z
1. A. Nejlepšího průměrného prospěchu dosáhlo žactvo 4. C, 3. L a 2. C, mezi prvňáky třída 1. A; ročníkové stříbro náleží 1. L, 2. A, 3. C a 4. D.
Zkusme se
ohlédnout o století zpět do školního roku 1918/19,
kdy naše akademie sídlící v ještě samostatném Karlíně zažívala svůj desátý
rok a ve vlastní Praze existovaly jen Prager Handelsakademie a Českoslovanská
akademie obchodní. Na podzim skončila světová válka, která si vyžádala životy 35 studentů a absolventů, kvůli
tzv. španělské chřipce byla škola měsíc uzavřena a tři studenti pandemii
podlehli. Většinu roku churavěl i zakládající ředitel František Kovář, kterého nicméně čekala druhá polovina úspěšného
18letého působení. Ryze pánský pedagogický sbor čítal 23 členů a ústav
navštěvovalo 440 žáků – tedy srovnatelně s dnešními 488, ovšem
s podstatným rozdílem, že zde zatím studovali výhradně chlapci a v 9
třídách jich bylo 44 až 55.
Z roční zprávy (k nahlédnutí zde) se dále dozvídáme, že rozjitřená
společenská atmosféra v době vzniku Československa
neblaze ovlivnila kázeň a prospěch žactva. Rovněž finanční situace byla, přes vydatnou
podporu města, dosti svízelná a akademie stále užívala provizorium v domě
Srncovy nadace poblíž dnešního Hiltonu – až o pět let později nastaly podmínky
pro znamenitý rozvoj ústavu v daleko prostornějším karlínském sídle. A Královské Vinohrady? Ambiciózní skoro
90tisícové město čekaly poslední tři roky samostatné existence, v okrsku naší
současné budovy byl dosud zemědělský pozemek a Vinohradská třída, několikrát
ještě změnivší název, se tenkrát jmenovala Jungmannova.
- RNDr. Stanislav Koňařík -
