O výuce

… prvním třídním profesorem byl PhDr. Petr Zenkl?

Zenkl přišel, stejně jako ostatní zakládající profesoři, z přeplněné ČAO v Resslově ulici. Jako mladý a perspektivní profesor byl pověřen vedením historicky první třídy na naší škole. Poté, co po několika letech opustil náš ústav, působil v mnoha veřejných funkcích. Nejprve se stal karlínským starostou, později pražským primátorem, místopředsedou vlády a nakonec předsedou exilové Rady svobodného Československa.

… první absolventi naší školy byli nazýváni "školáčci"?

Lehce posměšný, avšak výstižný název vymysleli absolventi z pozdějších let, kteří na náš ústav nastupovali již v jeho řádném karlínském sídle. Vedl je k tomu fakt, že první rok své existence škola provisorně sídlila v budově karlínské mateřské školy.

… za dob Rakouska-Uherska probíhala výuka bulharštiny a srbochorvatštiny?

Nejde jen o zajímavost v rámci naší školy, ale o fakt, který platí pro většinu tehdejších škol. Rakousko-Uhersko sahalo až do zemí, kde se těmito jazyky hovoří, a tak byla jejich výuka poměrně běžnou součástí učebních plánů. Nicméně zatímco leckde byly tyto jazyky vyučovány jako např. nepovinné doplňkové kursy (dnes bychom řekli volitelné předměty), na obchodních školách se studovaly povinně, jakožto jazyková příprava na zahraniční obchod.

… až do 1. světové války trvala vyučovací hodina skutečně celou hodinu?

Zkrácení na současných 45 minut se studenti dočkali až po válce, a to z čistě technických důvodů. Doma se tehdy většinou svítilo petrolejí, které byl po válce nedostatek, a dlouhá výuka plynoucí z dlouhých hodin studentům neumožňovala dostatečnou domácí přípravu, protože si po setmění nemohli na úkoly a učivo svítit. I když doba pokročila a s osvětlením dnes problém nikdo nemá, délka vyučovací hodiny zůstala od těch dob nezměněná.

… v době první republiky jezdili profesoři do zahraničí za vzděláním?

Kuratorium naší obchodní akademie platilo každý rok vybraným profesorům letní vzdělávací pobyty v zahraničí, aby mohli načerpat nové vědomosti a osobní zkušenosti, které pak ve školním roce předávali studentům.

… povinná maturita byla zavedena až v roce 1930?

Prvních deset let existence naší školy se dokonce žádné maturitní zkoušky neskládaly. V roce 1919 vznikla Vysoká škola obchodní a spolu s ní byly zavedeny maturity na obchodních školách pro uchazeče o vysokoškolské studium. Všeobecně povinné maturity tak, jak je známe dnes, byly zavedeny v roce 1930.

… jeden z profesorů odešel do Alžíru pracovat jako astronom?

Tím profesorem byl PhDr. Karel Holub, který na naší akademii vyučoval matematiku. V roce 1920 dostal z Alžíru nabídku na práci astronoma. Nabídka ho zlákala, a tak na konci školního roku zanechal učení a vydal se do Afriky vstříc novému dobrodružství.

… původně u nás studovali jen chlapci?

I když dnes je situace téměř opačná a třídy obchodní akademie zaplňují ve větší míře děvčata, v historii bylo obchodní studium určené chlapcům. Až v roce 1921 byly první dívky přijaty k řádnému studiu. Opačný extrém nastal v 80. letech, kdy klesl podíl chlapců na škole pod 1 %.

… u nás vyučoval i člen Československého olympijského výboru?

Byl jím profesor češtiny, němčiny a francouzštiny PhDr. František Widimský, který působil v letech 1929 - 1948 jako mezinárodní sekretář a generální tajemník Československého olympijského výboru. Widimský býval také vedoucím čs. výprav na olympijských hrách. Před zimními hrami v Gramisch-Partenkirchenu (1936) s ním přijely Lidové noviny udělat rozhovor, který se odehrával v ředitelně školy a "připletl" se do něj i tehdejší ředitel Eustach Gabessam.

… ve 30. letech dostávali úspěšní studenti zlaté dukáty?

Zemská banka odměňovala ty nejúspěšnější studenty každého školního roku dvěma upomínkovými zlatými dukáty. Kromě dukátů dostávali také např. knižní odměny od kuratoria školy a v roce 1935 obdržela Marie Hněvkovská dokonce bronzovou pamětní medaili od Ministerstva školství a národní osvěty.

… naše škola vyhrála mistrovství středních škol v ledním hokeji?

Za první republiky se na školách pěstovaly různé sporty a byly pořádány meziškolní turnaje. Roku 1938 se našemu ústavu podařilo vybojovat vítězství na mistrovství středních škol v ledním hokeji. Z dalších sportů, které studenti ústavu provozovali, jmenujme lehkou atletiku, fotbal, tenis, stolní tenis atd.

… existuje památník válečných obětí naší akademie?

Málokdo z lidí procházejících vestibulem Matematicko-fyzikální fakulty UK na Sokolovské tuší, že tři velké kamenné desky nesou jména profesorů, studentů a absolventů naší akademie, která zde dříve sídlila. Zvěčněno zde bylo 35 obětí z první a 93 ze druhé světové války – z nich 39 zahynulo v koncentračních táborech. I naše budova připomíná mučednickou smrt: vestibul nese pamětní desku popraveného studenta Jiřího Jedličky.