O ředitelích

… třídním profesorem Františka Kováře byl Alois Jirásek?

Za dob studií na gymnasiu v Litomyšli byl tento slavný spisovatel třídním profesorem našeho prvního ředitele a zakladatele. Při předávání vysvědčení jej Jirásek označil za "primusa do věčnosti" a Kovář pro něj později sbíral úsloví, pořekadla, pověsti a rozmanité popěvky.

… naši první dva ředitelé studovali stejnou střední školu?

František Kovář i Eustach Gabessam ve svých studentských letech navštěvovali městské reálné gymnasium v Litomyšli a oba byli velmi úspěšnými studenty, na které se ještě dlouho po jejich odchodu vzpomínalo. Po úmrtí E. Gabessama napsal Jan Voborník, jeden z gymnasiálních profesorů, vzpomínkový článek do celostátního deníku Národní listy.

… můžete navštívit rodný dům prvního ředitele?

Kovářův rodný dům stojí v malé obci Křtěnov nedaleko Bystřice nad Pernštejnem. Zde se 21. února 1862 narodil v domě č. p. 5 do rodiny Františka Kováře, který se živil jako tkadlec a žil zde se svou ženou Cecilií. Jelikož se od té doby číslování domů v obci neměnilo, je i dnes onen rodný dům na jižním konci obce označen číslem 5.

… František Kovář založil Sdružení učitelstva českých obchodních škol?

K tomuto kroku přistoupil v roce 1912 s cílem zvýšit kooperaci mezi obchodními školami a tím i navyšovat kvalitu výuky. Mimo to mělo také sdružení usilovat o celkový rozvoj českého obchodního školství. Svůj první sjezd mělo 22. - 24. května 1912 a právě zakladatel Kovář byl na tomto sjezdu zvolen předsedou. Zajímavostí také je, že místopředsedou byl zvolen František Trmal - v té době ředitel Střední ekonomické školy na Vinohradech, v jejíž budově dnes sídlíme.

… cestou do školy chodíme poblíž domů, kde žil ředitel Gabessam?

Alespoň ti z nás, kteří do školy přijíždí přes náměstí I. P. Pavlova. Když se Eustach Gabessam v říjnu 1903 přistěhoval do Prahy, usadil se v bytě na Hálkově ulici č. p. 1642. Kolem roku 1908 se v blízkosti zmíněného náměstí (tehdy zvané Komenského) začalo stavět a vznikaly nové ulice. Jednou z nich byla i Tyršova, kam se Gabessam hned přestěhoval, aby si mohl užívat pohodlí nově postaveného bytu. O tom, že se mu v novém bytě zalíbilo, svědčí i fakt, že Tyršova 1833 byla jeho adresou i v dobách, kdy řediteloval našemu ústavu. Oba domy dnes stále stojí na svých místech a oba mají i stejnou adresu jako v dobách Gabessamových.

… Václav Hodr utrpěl vážný úraz při sáňkování?

V únoru 1922, když byl ještě profesorem OA v Plzni, sáňkoval v místním borovém lese a během zimních radovánek jízdu nezvládl, byl ze saní vymrštěn a nabodl se stehnem na špici saní.

… Eustach Gabessam byl pohřben do rodinné hrobky v Kolči?

Náš druhý a zároveň možná i nejvýznamnější ředitel byl poté, co v sobotu 30. 1. 1937 zemřel, pohřben v Kolči u Slaného. Jeho hrob můžete na místním malém hřbitově nalézt i dnes.

… naším ředitelem byl i synovec Jaroslava Vrchlického?

Příbuzenské pouto s naším významným básníkem pojilo třetího ředitele a spoluzakladatele akademie Vlastimila Fridu. Tento vztah nám naznačují i jména obou pánů - Vrchlický se, jak jistě víte, ve skutečnosti jmenoval Emil Bohuslav Frida (někdy uváděno s dlouhým í).

… Václav Hodr byl první Čech, jemuž byl římskou universitou udělen doktorát?

Stalo se tak v roce 1930. Václav Hodr, čtvrtý ředitel ústavu, byl kromě toho také známý jako významný pěstitel česko-italských vztahů a autor několika překladových slovníků. Právě vřelé vztahy s Itálií, která již byla pod vedením Benita Mussoliniho, mu pomohly do ředitelského křesla naší akademie po začátku okupace za 2. světové války. Nutno však podotknout, že Hodr ve skutečnosti nebyl nacistickým kolaborantem a jeho konexe s Itálií nebyly ideologicky založené.

… ředitel Wik svým osobním přičiněním ubránil karlínskou budovu před nacisty?

Pátý ředitel ústavu PhDr. Ladislav Wik zachránil skvěle vybavenou školní budovu v Karlíně před zabavením nacistickými okupanty, čímž možná zachránil i existenci celé školy. Když si příslušníci SS přišli prohlédnout budovu, ze které chtěli udělat nemocnici, Wik jím namluvil, že jedno křídlo není vytápěné a že jsou v celé budově slabé elektrické rozvody. Skutečnost však byla taková, že budova byla plně a kvalitně elektrifikovaná a že v roce 1937 bylo velkou investicí vybudováno úplně nové ústřední topení v celé škole.

Jiná historka z této doby zase praví, že když mu přišel školník žalovat, že někdo ze studentů poplival obraz Adolfa Hitlera, Wik odpověděl: "Tak to honem utřete a nikomu nic neříkejte, nebo nás všechny zavřou a vy budete bez práce."

… pátého ředitele jmenoval do funkce sám president Beneš?

Ve válečných dobách sloužil PhDr. Wik pouze jako prozatímní ředitel, avšak s koncem války se dočkal i řádného jmenování. O to se postaral přímo president Dr. Edvard Beneš, který ho takto do ředitelského úřadu uvedl 30. 4. 1947.

… jeden ze zakladatelů ústavu mohl navštívit posledního předrevolučního ředitele ve své pracovně?

Takové teoretické setkání by bylo možné proto, že spoluzakladatel ústavu Vlastimil Frida zemřel až 5. 9. 1978 v úctyhodném věku 94 let. Tou dobou už tři roky školu vedl Ing. Otto Baudyš. Setkání není teoretické jen proto, že k němu ve skutečnosti nikdy nedošlo, ale i proto, že Vlastimil Frida žil po 2. světové válce s největší pravděpodobností v emigraci, kam odešel s další významnou osobností naší školy – PhDr. Petrem Zenklem. Tomuto scénáři odpovídá i fakt, že z poválečné doby nejsou o Fridově životě žádné zprávy a záznamy a historie nám tak odhaluje pouze datum jeho úmrtí.

Vytisknout