O budově a Vinohradech

… Královské Vinohrady byly čtvrtým největším městem Čech a Moravy?

Sebevědomé Královské Vinohrady měly počátkem 20. století přes 80 tisíc obyvatel a větší byly jen Praha, Brno a Plzeň – až po nich následovaly Žižkov, Ostrava a Smíchov. Roku 1922 byly Vinohrady připojeny k Praze, časem pak nemilosrdně rozděleny ke 4 obvodům. Naše školní historie ovšem jejich samostatnost nepamatuje, protože budova vznikla o 3 roky později a akademie se sem přistěhovala ještě za dalších 30 let.

… Vinohradská třída má už sedmý název?

První dva názvy naší ulice byly směrové: Říčanská a Černokostelecká, třetí připomněl národní osobnost – Jungmannova. Kuriózně pak následovala přejmenování dle tří maršálů: francouzského (Fochova, hned dvakrát), pruského (Schwerinova) a sovětského (Stalinova). Teprve od roku 1962 se používá název Vinohradská. Naše budova zažila 5 z těchto adres, samotná akademie jen poslední dvě.

… Vinohradská třída je dlouhá přes čtyři kilometry?

Od Václavského náměstí po křižovatku ve Strašnicích, kde se název mění na starší Černokosteleckou, měří naše ulice 4,3 km. Akademie stojí 0,7 km od prestižnějšího západního konce, tedy teprve v jedné šestině délky. Pěšky bychom celou Vinohradskou prošli asi za hodinu – pohodlnější bude rozhlédnout se z tramvaje linky č. 11, která tu za 14 minut zdolá 12 zastávek (škola je mezi 2. a 3.). K ulici přiléhá 5 náměstí, 2 sady a 2 hřbitovy.

… na Vinohradské třídě je nejvíce stanic metra?

Linka A probíhá podél střední části Vinohradské a napočítáme zde čtyři stanice: Muzeum, Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. Nejblíže naší škole je ovšem stanice Náměstí Míru, která je nejhlubší v Praze, neboť jeho nástupiště leží 53 m pod Korunní (pro názornost: z kostela sv. Ludmily by vyčnívalo jen 7 m). Mnozí tak denně jezdíme 80metrovým eskalátorem, nejdelším v ČR, a na Slezské míjíme nejvyšší větrací věž pražského metra.

… naše budova byla postavena pro jinou školu?

Už v roce 1900 vznikla obchodní škola, pro niž o 25 let později Grémium pražského obchodnictva zřídilo budovu na Vinohradské. Tou dobou si ovšem naše akademie užívala svůj zlatý věk prestiže v Karlíně, kde jako druhé sídlo obývala špičkově vybavenou budovu na dnešní Sokolovské. Po nuceném odchodu nám úřady v roce 1955 přidělily současný objekt – a původní (ještě o 9 let starší) škola zanikla, aniž o ní máme bližších zpráv.

… budova naší akademie je památkově chráněná?

Objekt projektovaný a během jediného (!) roku 1925 postavený firmou bratří Kavalírů řadíme k purismu, někdy k individuálnímu konstruktivismu. Následné prosklení verandy ve 4. patře sice mírně ochudilo dynamičnost výrazu, ale mezi nemovité památky byla budova zapsána už v první vlně roku 1958 (ověřte si zde). Památkově chráněným sídlem se může pochlubit jen jedna další pražská OA: od roku 2004 Kubelíkova na Žižkově.

… Peněžník si odložil klobouk a Havíř se zatoulal?

Originální kvartet soch od Karla Dvořáka dodává monumentální fasádě přívětivost a je působivý i urbanisticky. Nejčastěji zmiňovaný Kolportér má u nohou auto, Peněžník si zase přehodil svrchník s kloboukem přes otočnou židli u trezoru. Do ulice se obrací zády, stejně jako Slévač s formou. Čtvrtým je Krejčí vybavený šicím strojem, rolí i pannou – a zatoulaným pátým, jak se domníváme, může být Havíř v holešovické ulici Komunardů.

… nároží naší budovy je "křivé"?

Běžně to asi nepostřehneme, ale Blanická ulice se na Vinohradskou nenapojuje kolmo, takže i křídla budovy svírají mírně tupý úhel o velikosti přes 95°. V nárožních místnostech, jako je ředitelna nebo učebny č. 304, 404 a 503, tak můžeme snadno zjistit hned tři "křivé" rohy a prostorné síně v každém patře před schodištěm mají kvůli vyrovnání odchylky půdorys nepravidelných čtyřúhelníků.

… v budově školy byl ředitelský byt a měla mít i výtah?

Navštívíte-li kabinety č. 101 na vedlejší chodbě v 1. patře, ocitnete se v někdejším služebním bytu. I další místnosti měnily funkci: učebna č. 200 byla původně sborovnou, ta současná je na místě profesorské knihovny (a býval tam i kabinet). Tělocvikářský kabinet č. 104 byl plánován jako studentská knihovna. Neobvyklý původ mají malé sklady naproti schodišti – vznikly z výtahové šachty nikdy neinstalovaného páternosteru.

… v naší budově jste si mohli koupit šaty?

V severním křídle budovy sídlí i obchody, což je u školních objektů celkem neobvyklé. Zřizovatel totiž komerčně zúročil žádanou adresu a krámy byly nejen v suterénu, ale i v přízemí – obrázek z 20. let tam ukazuje velkou prodejnu oděvů. Stav trvá dodnes, přičemž 2 nájemci se zabývají uměním, 2 sportem a 1 vzděláváním; posledně jmenovaná je Střední škola ekonomická se sportovním zaměřením, s. r. o. založená roku 1993.

… obědváme na místě synagógy?

Vinohradští Židé si v dnešní Sázavské zřídili r. 1898 honosnou novorenesanční synagógu, jednu z největších na světě. Tuto dvouvěžovou dominantu poškodilo v únoru 1945 anglo-americké bombardování a nezájem úřadů vyústil r. 1951 v její zbourání. Deset let nato zde vznikla základní škola, do níž mnozí chodíme na oběd - a zadní část jídelny zjevně zasahuje do půdorysu zaniklé svatyně. Památku připomíná deska při vstupu do školy.

… naproti bývala Kanálka?

Hrabě Josef Emanuel Canal de Malabaila budoval od r. 1782 severně od dnešní Vinohradské zahradu zvanou Kanálka. Proslulý areál zahrnoval romantický park s jezírky, čínskou zahradu, bludiště, skleníky, voliéry, letohrádek i poustevnu, bádalo se v přírodních a zemědělských naukách. Po sto letech areál zaniknul, mnohé zdejší pozemky však zastavěli až ve 20. století - třeba na Seidlových polích byla r. 1925 zřízena naše budova.

… v okolí akademie můžeme fiktivně cestovat?

Možná jste si všimli, že kolem náměstí Míru převládají zeměpisné názvy ulic – jen do vzdálenosti 300 m jich napočítáme 20. Čtvrtina námětů byla česká, včetně Vinohradské a Blanické, na jejichž nároží sídlíme. Ze 7 evropských metropolí se nejblíže škole připomíná Řím, geograficky nejbližší je ovšem Lublaň. Nejvzdálenější zemi má v názvu Uruguayská a trochu kuriózní je Jugoslávská, neboť stát toho jména už od r. 2003 neexistuje.

… z lavice lze pozorovat Pražský hrad?

Studenti v zadních lavicích učebny č. 501 mohou okny vychutnávat panorama Hradu a Petřína. Nárožní učebna č. 401 byla původně otevřenou vyhlídkovou verandou, ovšem nejlepší pohled na Vinohradskou třídu máme z nápadného okna v č. 208. Pěkná panoramata skýtají dvě terasy v 5. patře, proto je r. 2010 využily třídy 4. A a 4. C jako originální místo k převzetí maturitních vysvědčení. Nejlepší ale nejméně dostupný je výhled ze střechy – přibližte si ho alespoň na fotografii a videu.

… okolí bývalo rušným zábavním místem?

Dva bloky pod školou kdysi zaujímala zahrada Pštroska s hostincem a lázněmi u železitého pramene, r. 1849 tam zřídili i divadlo. Jednalo se o první z více než deseti dřevěných letních scén, které postupně působily v této části vznikajících Vinohrad a nabízely především lehčí žánry. Nejslavnější byla kousek výše Aréna v Kravíně, jako poslední zanikla ve 30. letech Pištěkova aréna. Dnes by nás asi nenapadlo, že četné tehdejší zahrady, hostince i divadla byly oblíbeným výletním cílem Pražanů.

… Mírák a Václavák dělí půl kilometru i půl tisíciletí?

Půjdete-li ze školy Vinohradskou na Václavské náměstí, původně Koňský trh, neshledáte zvláštní rozdíl v zástavbě z 19. - 20. století. Ve skutečnosti jste ale učinili velký časový skok, neboť Nové Město kázal velkoryse naplánovat už r. 1348 Karel IV., zatímco území za Koňskou branou (stála na místě Národního muzea) mělo ještě po staletí ráz zemědělské krajiny s pár usedlostmi. Intenzivní výstavba se tu rozvíjela až od poloviny 19. století a r. 1879 se Královské Vinohrady staly městem.

… kolem nás jsou čtyři základní školy začínající na S?

Shodně 300 m od nás se nacházejí základní školy Sázavská, Slezská, Šumavská a Na Smetance, jejíž novorenesanční sídlo je nejokázalejší školní stavbou Vinohrad. Do 0,5 km působí nestátní střední školy: SEŠ u nás, SPŠ v Moravské, SOU kadeřnické v Korunní a 3 gymnázia (Korunní, Sázavská, Belgická). Nepočítáme-li obchodní učiliště v Belgické, jsou nejbližší státní OA, žižkovská Kubelíkova a vršovické Heroldovy sady, vzdáleny 1 km, o něco blíž je gymnázium ve Štěpánské.

… cestou do školy potkáváme ctnosti?

Z metra Náměstí Míru obvykle vycházíme před Národním domem z r. 1894, na jehož portálu nás vítají sochy vyjadřující Nadšení a Ušlechtilost. Na pylonech o 13 let mladší budovy Divadla na Vinohradech pak vidíme pompézní sousoší s okřídlenou Statečností (drží meč) a Pravdou (zrcadlo), polopostavy pod nimi znázorňují Tragédii, Balet, Operu a Komedii. Kdo přijel tramvají, určitě nepřehlédne v parčíku za kostelem poetickou Dívku s holubicí.

… Blanická ulice nabízí přehlídku památek?

Seidlova pole, výhodně rozprodaná podnikatelem Maceškou, představovala poslední větší nezastavěný prostor v centru Vinohrad. Mezi léty 1924 a 1929 tak bylo v okolí dokončeno několik objektů, které jako zapsané kulturní památky ukazují tvorbu Gočára, Dryáka a Kavalíra. Při horním konci Blanické vídáme působivou trojici Tabákové režie, Domu zemědělské osvěty a Hasičského domu, na opačné straně tvoří naše akademie zajímavé uskupení s Radiopalácem a nedalekým Orbisem.

… blízké sochy vyrábějí tabák?

Zkuste si prohlédnout 3 reliéfní pásy na zaoblené budově obchodního soudu nad námi v Blanické – zjistíte, že Josef Jiříkovský tu zobrazil pěstování, zpracování, balení a prodej tabáku. Objekt od Aloise Dryáka byl totiž postaven r. 1928 pro ředitelství Čs. TABÁKOVÉ REŽIE, jak se do r. 1950 nazýval státní monopol tabákových továren a trafik. Vstupní portál se znakem ČSR doplňují bronzové figuríny od Jaroslava Horejce a dvě nápadné žulové koule metrového průměru.

… za rohem je k vidění odhalená žena s ruchadlem?

Roku 1929 byl dle projektu slavného Josefa Gočára dokončen puristický DŮM ZEMĚDĚLSKÉ OSVĚTY, sídlo knihovny a institucí spjatých s řízením, vědou a vzděláváním v zemědělství. Železobetonový objekt tvořený různě vysokými hranoly má nepřehlédnutelnou cihlovou fasádu a jeho portály zdobí reliéfní hlavy od Otty Gutfreunda – jednu obklopují obilné klasy, druhou vinná réva a chmel. Uvnitř je velká reliéfní deska na paměť pluhu "ruchadla" bratranců Veverkových (Jan Lauda).

… přes dvůr bydlel Hurvínek?

František Kavalír, tvůrce naší budovy, projektoval i puristický HASIČSKÝ DŮM (1929), jehož devítipodlažní věž se ohlašovala jako první pražský mrakodrap. Vznikly kanceláře hasičské jednoty, cvičiště, muzeum, přednáškové sály i divadelní sál – a právě sem r. 1945 přesídlilo z Plzně Divadlo Spejbla a Hurvínka. Oblíbená scéna zde uvedla asi 150 premiér, ovšem po výpovědi z nájmu musela r. 1994 budovu opustit. Nyní sál užívá Divadlo U Hasičů, příležitostně i soubor naší akademie.

… vedle bylo společenské středisko pošťáků?

RADIOPALÁC z r. 1924 navrhnul Alois Dryák v rondokubistickém (též národním, dekorativním) stylu a tvoří hodnotnou protiváhu k sousední budově naší školy. Mezi obloučkovými motivy na bohatě členěné fasádě si všimněte poštovních trubek – jednalo se totiž o Dům zaměstnanců pošt a telegrafů. Kdysi živé společenské centrum je vybaveno dvěma sály a restauracemi, pořádala se zde divadelní představení, taneční kurzy i maturitní plesy.

… nedaleko je centrum cestovního ruchu?

Nakladatelství ORBIS zaměřené na odbornou literaturu si r. 1925 zřídilo palác blok nad námi. Průčelí do Vinohradské se řadí ke geometrické moderně a zakončuje ho výrazný trojúhelníkový štít; při vstupu jsou plastiky orlů s knihou. Areál prostupuje celým blokem, na dvoře byla tiskárna. Dnes zde sídlí státní agentura Czech Tourism (propagace ČR), asociace cestovních kanceláří i průvodců. Orbis s blízkým Radiopalácem a Tabákovou režií představují významnou trojici děl Aloise Dryáka.

… stejný název měla zdejší uzenina i kino?

Emanuel Maceška byl velkouzenář produkující též uherské salámy a proslulé roztíratelné vuřty "macešky". Nad námi měl jednu z výroben a tamtéž (vedle tržnice) vybudoval r. 1929 firemní sídlo MACEŠKŮV PALÁC – včetně kavárny, vinárny a moderního biografu "Maceška". Úspěšný podnikatel i mecenáš přišel o majetek po 2. světové válce, kino známé později jako "Illusion" fungovalo do r. 2006. Nápor multiplexů nepřečkal ani biograf v sousedním Radiopaláci.

… sportujete ve funkcionalistické památce?

Zkuste si při hodině tělocviku vychutnat fakt, že pobýváte v patrně největší SOKOLOVNĚ a v památkově chráněném objektu. Sokol Královské Vinohrady vzniknul r. 1887, toto sídlo začal budovat o půlstoletí později. Za války zabrali areál nacisté pro výcvik SS a lazaret, k dokončení došlo r. 1946 – krátce poté byl ovšem Sokol nadlouho rozpuštěn. Přes chátrající stav představuje projekt architektů Marka a Jirsáka uznávané uplatnění pozdního funkcionalismu.

Vytisknout